Srpen 2015

Pocity

20. srpna 2015 v 18:43 | ------- |  Moje Tvorba
Sedím v místnosti. Sama. Nevidím okna ani dveře a netuším jak se dostat ven, ale vím, že ven chci za každou cenu.
Začnu se rozhlížet a najednou to uvidim. Malá černá tečka na podlaze. Příjdu k tomu a začnu špičkou své boty do toho kopat.
Tečka se začne zvětšovat v dírku a pak je z toho najednou díra velká jako moje pěst. Neustále se zvětšuje a mě to vyděsí.
POMOC! snažím se vykřiknout, ale nejde to, hlas jako by mi zůstal v hrdle. Snažím se tam nespadnout, ale okraje té černé jámy se začínají dotýkat stěn a já nemám na výběr. Skočím.
Srdce mi vyděšeně tluče. Proč mě nikdo nechytá? Kde jsou ti lidé, kteří mi slibovali věrnost? Proč mě nechávají si myslet, že jsem sama? Osamělá?
Zničeho nic dopadnu na podlahu. Když se rozhlédnu, ke svému překvapení jsem v davu lidí a všechny znám. Jenže nikdo o mě nezavadí ani pohledem. Promluvím, ale nikdo se neotočí. Proč mě nikdo nevidí? Proč mě nikdo neslyší?
Objeví se vedle mě kamarád. Všimne si mě a projeví zájem. Povídáme si a já mám konečně pocit, že nejsem osamělá a nedůležitá. Najednou jsem kamarádka. Někdo, kdo pro někoho něco znamená.
Tento okamžik je ale bohužel pomíjivý a opět se propadám do temnoty samoty.