Únor 2011

VA Kniha první - 18.kapitola

27. února 2011 v 16:05 | SyLVuSQ@ |  Kniha první
Probrala jsem se a nad sebou uviděla bílý strop na klinice.
Dopadalo na mě filtrované světlo - to kvůli morojským pa­cientům. Cítila jsem se divně, tak trochu dezorientovaná, ale nic mě nebolelo.
"Rose."
Ten hlas byl jako hedvábné pohlazení. Něžný. Sytý. Otočila jsem hlavu a setkala se s pohledem Dimitrijových tmavých očí. Seděl na židli vedle mé postele a hnědé vlasy po ramena měl hozené dopředu, takže mu hezky rámovaly obličej.
"Ahoj," vypravila jsem ze sebe skřípavým hlasem.
"Jak se cítíš?"
"Divně. Jsem groggy."

VA Kniha první - 17.kapitola

27. února 2011 v 16:04 | SyLVuSQ@ |  Kniha první
Poněkolikadnech mi Lissa před jídelnou oznámila šokující novinky.
"Strejda Viktor vezme Natálii tenhle víkend pryč. Budou nakupovat v Missoule. Na tu tancovačku. Říkali, abych jela s nima."
Neřekla jsem nic. Moje mlčení ji překvapilo.
"Není to super?"
"Pro tebe asi jo. Ale mě nečekají nákupní centra ani tancování."
Nadšeně se usmála. "Řekl Natálii, že kromě mě může vzít ještě dva lidi. Přemluv ji, aby vzala tebe a Camille."
Rozhodila jsem rukama. "No, díky, ale já po vyučování nesmím ani do knihovny. Do Missouly mě nikdo nepustí."

VA Kniha první - 16.kapitola (2.část)

27. února 2011 v 15:39 | SyLVuSQ@ |  Kniha první
"Pokusil se o sebevraždu," řekla jsem, aniž bych se jí dívala do očí. "A taky jsem si všimla jizev na kůži profesorky Karpový - jako by si chtěla rozdrásat obličej. Snažila se ty jizvy a rány schovávat pod vlasy, ale já si všímala, že jí přibý­valy pořád nový škrábance."
"To nic neznamená," trvala na svém Lissa. "To je všechno jen náhoda."
Znělo to, jako by tomu chtěla věřit, ale částečně tomu asi i věřila. Jenže zároveň se zoufale toužila dovědět, že není zrů­da, že v tom není sama. I když ty zprávy byly špatné, aspoň teď věděla, že existují i jiní, jako je ona.
"Je náhoda i to, že nikdo z vás nemá žádnou specializaci?"
Převyprávěla jsem jí svůj rozhovor s profesorkou Carmackovou a vysvětlila svou teorii o specializaci na všechny čtyři živly. Taky jsem zopakovala profesorčinu poznámku o tom, jak by to člověka zničilo.

VA Kniha první - 16.kapitola (1.část)

27. února 2011 v 15:38 | SyLVuSQ@ |  Kniha první
Druhýden mi došlo, jak moc se věci změnily od doby, co Jesse sRalfem začali šířit pomluvy. Pro některé lidi jsem byla neustálým zdrojem šeptandy a smíchu. Od těch, které Lissa obrátila na svou stranu, se mi dostávalo přátelství a občas mě i bránili. Uvědomila jsem si, že naši spolužáci už mi nevěnují tolik pozornosti jako dřív. To platilo obzvlášť, když se začalo dít něco nového.
Lissa a Aaron.
Mia se zjevně dozvěděla o tom večírku, a když zjistila, že tam Aaron šel bez ní, vybuchla. Vrhla se na něj a oznámila mu, že pokud chce být s ní, nemůže utíkat a scházet se s Lissou. A tak se Aaron rozhodl, že s ní být nechce. To ráno se s ní rozešel.. a nejen to.

VA Kniha první - 15.kapitola

27. února 2011 v 15:02 | SyLVuSQ@ |  Kniha první
Mason je přinesl.
Přišel za mnou hned druhý den před vyučováním, s krabicí knih.
"Mám je." Prohlásil. "Honem si je odnes, než budeš mít průšvih, že se mnou mluvíš."
Podal mi je a já zavrčela. Ta krabice byla těžká. "To ti dal Christian?"
"Jo. Zvládl jsem s ním promluvit, aniž by si toho někdo všiml. Tak nějak už v tom umí chodit, všimla sis toho někdy?"
"Jo všimla." Odměnila jsem Masona úsměvem. "Díky. Moc to pro mě znamená."
Odvlekla jsem tu kořist do svého pokoje a plně jsem si u toho uvědomovala, jak divně asi musí působit, když někdo, kdo nenávidí učení tak jako já, se hodlá zahrabat do zapráše­ných krámů ze čtrnáctého století. Když jsem otevřela první knihu, došlo mi, že tohle musí být kopie z kopie z další kopie, protože tak stará věc by se nejspíš už dávno rozpadla.

VA Kniha první - 14.kapitola

27. února 2011 v 14:49 | SyLVuSQ@ |  Kniha první
Následujícíchpár dní jsem dál špehovala Lissu a pokaždé jsem se cítila trochu provinile. Nesnášela, když se mi to přihodilo náhodou, zatímco teď jsem to dělala záměrně.
Dál jsem ji sledovala, jak získává královské hráče s mocí jednoho po druhém na svou stranu. Neuměla udělat nátlak hromadně, ale přesvědčit jednu osobu po druhé bylo stejně efektní, i když pomalejší. Ve skutečnosti jich spoustu ani nemusela nutit, aby s ní zase začali kamarádit. Spousta z nich nebyla tak povrchních, jak působila; pamatovali si na Lissu a měli ji rádi proto, jaká byla. Slétali se k ní jako hejno a teď, měsíc a půl po našem návratu na Akademii, to vypadalo, jako by vůbec neodešla. A během svého výstupu ke slávě mě Lissa obhajovala a poštvávala všechny proti Mie a Jesseovi.

VA Kniha první - 13.kapitola

27. února 2011 v 14:48 | SyLVuSQ@ |  Kniha první
DůsledkyJesseových Ralfových výmyslů byly přesně tak strašné, jak jsem očekávala. Jediný způsob, jak jsem mohla přežít, bylo nevidět a nevnímat nikoho a nic. To mě udržovalo při duševním zdraví - tak tak - ale nesnášela jsem to. Připadalo mi, že neustále brečím. Ztratila jsem chuť k jídlu a špatně jsem spala.
Ať už to bylo jakkoli zlé, nestarala jsem se o sebe tak jako o Lissu. Dodržela svůj slib a některé věci změnila. Zpočátku na to šla pomalu, ale postupně jsem si všímala, jak za ní u obě­da nebo o přestávce přicházeli jeden či dva královští, aby ji pozdravili. Zářivě se na ně usmívala, smála se s nimi a vůbec se k nim chovala, jako by byli nejlepšími přáteli.

VA Kniha první - 12.kapitola

27. února 2011 v 13:54 | SyLVuSQ@ |  Kniha první
Tunoc jsem vůbec nemohla usnout, dlouho jsem se v posteli jen tak převalovala.
Asi po hodině jsem se v posteli posadila, snažila jsem se uklidnit se a utřídit emoce, které ke mně přicházely. Lissa. Vyděšená a rozrušená. Nevyrovnaná. Jak jsem tak probírala, co ji rozrušilo, hned se mi vrátily události dnešního večera. Královna ji ponížila. Mia. Možná dokonce Christian - třeba se nakonec přece jen sešli.
Jenže... nic z toho teď problém nepředstavovalo. Někde v sobě měla něco dalšího. Něco strašně špatného.
Vylezla jsem z postele, rychle se oblékla a zvažovala svoje možnosti. Ted jsem měla pokoj ve třetím patře - příliš vysoko na to, aby se dalo slézt z okna, obzvlášť když už tu není pro­fesorka Karpová, která by mě pak dala dohromady. Vyplížit se hlavní chodbou se mi nikdy nemůže podařit. Zbývala jen "oficiální" cesta.

VA Kniha první - 11.kapitola

26. února 2011 v 18:49 | SyLVuSQ@ |  Kniha první
"potřebuješ něco na sebe?" otázala se Lissa.
"Hmm?"
Podívala jsem se na ni. Zrovna jsme čekaly, až začne hodina profesora Nagyho o slovanském umění, a já poslouchala, jak Mia tvrdošíjně vyvrací svým kamarádům to, co říkali o jejích rodičích.
"Nejsou sluhové ani nic podobného," vykřikovala, zjevně rozrušená. S protáhlým obličejem se snažila působit povznešeně. "Jsou vlastně rádci. Drozdovovi bez nich nic nerozhodnou.
Dusila jsem se smíchy, zatímco Lissa jen vrtěla hlavou.
"Až moc si to užíváš."
"Protože to je něco. Na co ses mě to ptala?" Začala jsem se přehrabovat v báglu a hledala lesk na rty. Jakmile jsem ho našla, zašklebila jsem se. Byl skoro prázdný a já netušila, kde seženu nový.
"Ptala jsem se tě, jestli dneska večer nepotřebuješ něco na sebe,"řekla Lissa.

VA Kniha první - 10.kapitola

26. února 2011 v 18:47 | SyLVuSQ@ |  Kniha první
Promiňte, profesore Nagy, ale nemůžu se soustředit, když si tady Lissa s Rose neustále posílají vzkazy."
Mia se pokoušela odvést pozornost od toho, že nedokáže profesorovi správně odpovědět na otázku. Úplně mi to po­kazilo den, který začal celkem slibně. Sice ještě kolovaly řeči o lišce, ale mnohem víc lidí teď rozebíralo, jak Christian napadl Ralfa. Pořád ještě jsem nebyla tak docela přesvědčená, že tu lišku nezabil Christian - je dost velký psychopat, aby to udělal kvůli Lisse -, ale ať už byly jeho motivy jakékoli, po­dařilo se mu, že Lissa teď nebyla středem pozornosti, přesně, jak řekl.
Profesor Nagy, legendárně proslulý svou schopností po­nižovat studenty tím, že nahlas četl jejich psaníčka, se k nám přiřítil jako neřízená střela. Popadl papírek a celá třída nadše­ně očekávala, co přečte. Potlačila jsem zaúpění a snažila se vy­padat tak bezvýrazně a nezaujatě, jak jen to bylo možné. Lissa vedle mě vypadala, jako by se každou chvíli chystala umřít.